Odkaz na pořaad Události v regionech Brno zde
Michal FILA, moderátor
——————–
Vodohospodáři přišli s překvapivým zjištěním, které nabourává optimistické vyhlídky velkého plánu na očistu Brněnské přehrady. Povodí Moravy totiž spočítalo, že ani dvoumiliardová investice v podobě 120 nových čističek v obcích podél řeky Svratky, nezbaví vodu většiny fosforu. Za přebytečný fosfor v řece totiž nemůže jen chybějící kanalizace, ale do značné míry také zemědělci.
Petr MALÝ, redaktor
——————–
Aktuálně Brněnskou přehradu trápí nanejvýš mráz a praskající led. Léto co léto musí bojovat s jiným nepřítelem. Nad největším problémem nádrže, zákeřnými sinicemi si vodohospodáři přírodovědci lámou hlavu už pět let. Teď se ukazuje, že nejdražší opatření nemusí být to nejúčinnějších. Největší naděje a také největší investice projektu Čistá Svratka, nové čistírny odpadních vod v povodí mají snížit podíl fosforu v řece. Čím méně fosforu přiteče do přehrady, tím méně potravy pro množící se sinice, jednoduchá rovnice, ale o dosazení nových čísel nepřinese zas takový užitek, jak se čekalo. Vodohospodáři teď spočítali, že řekou proteče přes 32 tun fosforu ročně. I když se za víc než dvě miliardy korun postaví 120 nových čističek a upraví stávající, množství fosforu klesne sotva o čtvrtinu.
Veronika SLÁMOVÁ, mluvčí Povodí Moravy
——————–
Tak bychom docílili toho, že by se snížil fosfor o 7,7 tuny, dostáváme se na 24 tun a to není stále tolik, kolik potřebujeme.
Petr MALÝ, redaktor
——————–
Kromě tisíců domácností, které vypouštějí do řeky nekontrolovaně splašky, se podle vodohospodářů na znečištění Svratky významně podílejí zemědělci.
Veronika SLÁMOVÁ, mluvčí Povodí Moravy
——————–
Sice možná dodržují i správnou zemědělskou praxi, ale čas od času do řeky vypustí hnojiva, vypustí škodlivé látky, ve kterých je obsažen fosfor.
Petr MALÝ, redaktor
——————–
Přistihnout a potrestat konkrétního farmáře nebo firmu se přitom nedaří. Agrární komora takovou praxi odmítá.
Jaromír MUSIL, ředitel, Regionální Agrární komora Jihomoravského kraje
——————–
V současné době, kdy hnojiva jsou tak drahá, že všichni počítají každý kilogram, že opravdu zemědělci nejsou příčinou nebo ne takovou příčinou, jak se jim přisuzuje.
Petr MALÝ, redaktor
——————–
Vedení kraje názor nezmění. Čističky převážně za evropské peníze se budou stavět tak jako tak. Čtvrtina z nich má být hotová do deseti let.
Ivo POLÁK, náměstek hejtmana JMK
——————–
Určitě tato informace neznamená žádnou změnu v tom projektu. Tyto čistírny odpadních vod, kdyby nebyly stoprocentní, neměly stoprocentní efekt, tak určitě svoje opodstatnění mají.
Petr MALÝ, redaktor
——————–
Znečištění způsobené zemědělci by podle kraje měli v příštích letech změnit pozemkové úpravy podél břehů Svratky a tedy větší ochrana říčního koryta. Petr Malý, Česká televize
Michal FILA, moderátor
——————–
Jen připomenu, že boj za čistou Svratku trvá už devět let. Za tu dobu obrazně řečeno, natekly do Brněnské přehrady stamiliony, jedna za čističky nad přehradou, ale také za práce přímo ve vodní nádrži.
Michal ŠEBELA, redaktor
——————–
Snaha vrátit Brněnské přehradě punc městského letoviska, začala v roce 2003. Sešli se politici z Pardubického kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje a vystavili účet: Přehradu zbavíme dusíku, fosforu a sinice za 10 miliard. Akce Čistá Svratka začala.
Stanislav JURÁNEK, hejtman Jihomoravského kraje /KDU-ČSL//ukázka srpen 2004/
——————–
Na území našeho kraje je tím největším bodovým znečištěním oblast Lelekovice – Česká a na území Kraje Vysočina oblasti obce Svratka.
Radek MADĚRIČ, vedoucí projektu Čistá Svratka /ukázka červen 2005/
——————–
Ideálně by bylo asi kolem 50 čistíren odpadních vod.
Michal ŠEBELA, redaktor
——————–
Výstavba čističek se rozjížděla ztuha, fosfátu ve vodě neubývalo, naopak ubylo podnikatel z okolí přehrady. Postupně zavírali své provozovny, protože úbytek turistů kvůli sinicím byl až dvacetinásobný.
Eva PECLOVÁ, majitelka restaurace /ukázka srpen 2005/
——————–
Vlastním tady tu budovu od roku 1990 a když to srovnám, tak bych mohla říct, že dneska ty tržby klesly až na třetinu.
Michal ŠEBELA, redaktor
——————–
První razantnější opatření přímo na přehradě se datují k roku 2007. Prví vypuštění a vápnění břehů. O dva roky později vypustili vodohospodáři přehradu na historické minimum, kromě vápnění provzdušňovali vodu a u přítoku chemicky sráželi fosfor. výsledek?
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka /ukázka červen 2011/
——————–
Počet buněk sinic v sedimentech je letos desetkrát nižší než před třemi roky.
Michal ŠEBELA, redaktor
——————–
Pláže kolem přehrady se loni opět zaplnily rekreanty. Odborníci se ale stále nemohou shodnout, jak velkou zásluhu na zlepšení kvality vody má samotné čištění přehrady, které přišlo na zhruba 200 milionů korun, nebo příznivé počasí či pokračující výstavby čističek. Z Brna Michal Šebela, Česká televize.
Michal FILA, moderátor
——————–
Pokud vás zajímá, jak Brněnská přehrada a její okolí vypadají z ptačí perspektivy, zamiřte na náš web UdálostiBrno.cz. Tam si také celý proces jejího čištění můžete dopodrobna připomenout.