{"id":5,"date":"2026-05-28T12:20:02","date_gmt":"2026-05-28T10:20:02","guid":{"rendered":"http:\/\/localhost:10064\/batuvkanal\/o-vodnim-toku\/"},"modified":"2026-06-16T14:37:59","modified_gmt":"2026-06-16T12:37:59","slug":"o-vodnim-toku","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/","title":{"rendered":"O vodn\u00edm toku"},"content":{"rendered":"<h2>Vodn\u00ed cesta dnes<\/h2>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u0158eka Morava , kter\u00e1 je nejv\u011bt\u0161\u00ed moravskou \u0159ekou pramen\u00ed na ji\u017en\u00edm \u00fapat\u00ed Kralick\u00e9ho Sn\u011b\u017en\u00edku v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce zhruba 1300 m. n. m.. V tomto m\u00edst\u011b se nach\u00e1z\u00ed evropsk\u00e9 rozvod\u00ed Dunaje, Odry a Labe. Morava tedy pat\u0159\u00ed do povod\u00ed Dunaje. Sm\u011br \u0159eky je v oblasti jej\u00edho horn\u00edho a st\u0159edn\u00edho toku jihov\u00fdchodn\u00ed, po dosa\u017een\u00ed Dolnomoravsk\u00e9ho \u00favalu se st\u00e1\u010d\u00ed na jihoz\u00e1pad a v pohrani\u010dn\u00edm \u00faseku mezi \u010cR a SR sm\u011b\u0159uje ji\u017en\u011b. V \u00faseku od Rohatce po soutok s Dyj\u00ed je hrani\u010dn\u00ed \u0159ekou \u010cesk\u00e9 Republiky a Slovenska, od soutoku s Dyj\u00ed tvo\u0159\u00ed p\u0159irozenou hranici mezi Slovenskem a Rakouskem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u0158eka Morava je tedy tradi\u010dn\u00ed tepnou \u017eivota cel\u00e9 Moravy. Na jejich b\u0159ez\u00edch doch\u00e1zelo k os\u00eddlov\u00e1n\u00ed a k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159ilehl\u00fdch oblast\u00ed. P\u0159i os\u00eddlov\u00e1n\u00ed krajiny doch\u00e1zelo k odles\u0148ov\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed kolem \u0159ek pr\u00e1v\u011b kv\u016fli rozvoji zem\u011bd\u011blstv\u00ed. P\u0159irozen\u00e9 koryto \u0159eky, je\u017e bylo \u010dasto p\u0159ehrazeno jezy, nebylo schopno p\u0159ev\u00e9st velk\u00e9 pr\u016ftoky a voda zaplavovala louky, pole a lidsk\u00e1 obydl\u00ed. Lid\u00e9 tedy za\u010dali \u0159eku \u00fa\u010delov\u011b upravovat a regulovat. S t\u00edm jak si lid\u00e9 uv\u011bdomovali d\u016fle\u017eitost vodn\u00ed cesty a jej\u00ed dopravn\u00ed vyu\u017eitelnost, postupovala regulace toku v souladu s \u00fapravami, kter\u00e9 roz\u0161i\u0159ovaly mo\u017enost splavn\u011bn\u00ed \u0159eky.<\/p>\n<h3>Historie v\u00fdstavby Ba\u0165ova kan\u00e1lu<\/h3>\n<p style=\"text-align: justify;\">Vlastn\u00ed historie Ba\u0165ova kan\u00e1lu se datuje do 30. let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Prvn\u00ed my\u0161lenky na realizaci kan\u00e1lu vze\u0161ly od zem\u011bd\u011blc\u016f hospoda\u0159\u00edc\u00edch na b\u0159ez\u00edch Moravy pot\u00e9, co po jej\u00ed regulaci zaznamenali soustavn\u00fd pokles hladiny spodn\u00edch vod. Proto se za\u010dalo uva\u017eovat o vybudov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b kan\u00e1l\u016f, kter\u00e1 by technicky zabezpe\u010dovala zavla\u017eov\u00e1n\u00ed okoln\u00edch oblast\u00ed. Tato my\u0161lenka zaujala i veden\u00ed firmy Ba\u0165a, kter\u00e9 \u0159e\u0161ilo zcela jin\u00fd probl\u00e9m. Firma Ba\u0165a vlastnila lignitov\u00fd d\u016fl u Lu\u017eic a pot\u0159ebovala vyt\u011b\u017een\u00fd lignit levn\u011b p\u0159epravovat do sv\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Otrokovic\u00edch a ve Zl\u00edn\u011b. Proto firma Ba\u0165a zadala vypracov\u00e1n\u00ed projektu dopravy lignitu po Morav\u011b. Z projektu vzniklo zaj\u00edmav\u00e9 spojen\u00ed vodn\u00ed cesty se syst\u00e9mem zavla\u017eov\u00e1n\u00ed okoln\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch oblast\u00ed. Realizace projektu byla zah\u00e1jena v roce 1934 a ve\u0161ker\u00e9 pr\u00e1ce byly dokon\u010deny na podzim roku 1938.<\/p>\n<h3>P\u016fvodn\u00ed dopady na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed<\/h3>\n<p style=\"text-align: justify;\">Stavba pr\u016fplavu (kan\u00e1lu) je bezesporu velk\u00fdm z\u00e1sahem do p\u016fvodn\u00ed krajiny. Ka\u017ed\u00fd takov\u00fd um\u011bl\u00fd z\u00e1sah sebou nese i negativn\u00ed dopady na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Na druh\u00e9 stran\u011b pomineme-li ur\u010dit\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edho prost\u0159ed\u00ed b\u011bhem \u00fapravy toku, budov\u00e1n\u00ed pr\u016fplavu (kan\u00e1lu) \u010di stavby plavebn\u00edch komor, je n\u00e1sledn\u00fd dlouhodob\u00fd provoz vodn\u00ed cesty k p\u0159\u00edrod\u011b velice \u0161etrn\u00fd. Nutno \u0159\u00edci, \u017ee budov\u00e1n\u00edm nov\u00fdch d\u00e1lni\u010dn\u00edch a \u017eelezni\u010dn\u00edch tah\u016f vznik\u00e1 v p\u0159\u00edrod\u011b nov\u00e1, ciz\u00ed liniov\u00e1 stavba nevratn\u011b naru\u0161uj\u00edc\u00ed migra\u010dn\u00ed cesty, st\u00e1vaj\u00edc\u00ed biokoridory, \u010di biocentra. Jak bylo \u0159e\u010deno v\u00fd\u0161e, vybudov\u00e1n\u00edm vodn\u00ed cesty nevznikne technick\u00e9 d\u00edlo ciz\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b. Plavebn\u00ed komory apod. jsou pouze m\u00edstn\u00edmi stavbami nijak v\u00fdrazn\u011b nenaru\u0161uj\u00edc\u00ed krajinn\u00fd r\u00e1z. Za vyu\u017eit\u00ed dostupn\u00e9 metodiky ekobiologick\u00fdch \u00faprav tok\u016f, d\u016fsledn\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed znalost\u00ed z oblasti vegeta\u010dn\u00edch \u00faprav a n\u00e1vrh\u016f doprovodn\u00fdch a b\u0159ehov\u00fdch porost\u016f je mo\u017eno prov\u00e9st ekologicky kvalitn\u00ed n\u00e1vrh stabilizace b\u0159eh\u016f a za\u010dlen\u011bn\u00ed stavby do krajiny. Ale vra\u0165me se zp\u011bt k Ba\u0165ovu kan\u00e1lu. Ba\u0165\u016fv kan\u00e1l byl zbudov\u00e1n jako z\u00e1vlahov\u00fd a plavebn\u00ed. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee z pohledu ochrany p\u0159\u00edrody je pozitivn\u011b vn\u00edm\u00e1na sp\u00ed\u0161e role kan\u00e1lu jako z\u00e1vlahov\u00e9ho. Neslou\u017eil jen k dopravn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, ale byl konstruov\u00e1n a vybudov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm s ohledem na vztah \u010dlov\u011bka k p\u0159\u00edrod\u011b, mo\u017enost vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody v jeho prosp\u011bch a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b s ohledem na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 tradice ji\u017en\u00ed Moravy. Jeho p\u0159\u00ednosem je vedle dopravn\u00ed i v\u00fdznamn\u00e1 vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e1 funkce. Pr\u016fto\u010dn\u00fd profil vodn\u00ed cesty poskytuje i p\u0159i mal\u00fdch pr\u016ftokov\u00fdch rychlostech, dan\u00fdch nepatrn\u00fdmi sp\u00e1dy pom\u011brn\u011b velkou pr\u016ftokovou kapacitu. Pr\u016fplavem ( kan\u00e1lem ) je tedy mo\u017eno p\u0159ev\u00e1d\u011bt zna\u010dn\u00e1 mno\u017estv\u00ed vody i na pom\u011brn\u011b velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti , z bilan\u010dn\u011b aktivn\u00edch m\u00edst do m\u00edst pasivn\u00edch a to pouze gravita\u010dn\u011b. T\u00edm se vlastn\u011b napl\u0148uje z\u00e1m\u011br v\u00fdstavby cel\u00e9ho tohoto vodn\u00edho d\u00edla a tou je obnova z\u00e1vlah v \u00fadoln\u00ed niv\u011b \u0159eky Moravy. Schopnost n\u00e1vratu p\u016fvodn\u00ed fauny a fl\u00f3ry na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto je toho dokladem.<\/p>\n<h3>D\u00e1le by v\u00e1s mohlo zaj\u00edmat<\/h3>\n<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/o-vodnim-toku\/historie-plavebniho-kanalu\/\" target=\"_self\">Historie Ba\u0165ova plavebn\u00edho kan\u00e1lu<\/a><br \/>Pl\u00e1novan\u00fd rozvoj vodn\u00edho d\u00edla<br \/><a href=\"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/o-vodnim-toku\/legislativa\/\" target=\"_self\">Legislativa a souvisej\u00edc\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 z\u00e1kony<\/a><br \/>Z\u00e1kladn\u00ed informace o tom, jak funguje zdymadlo a plavebn\u00ed komora<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Vodn\u00ed cesta dnes \u0158eka Morava , kter\u00e1 je nejv\u011bt\u0161\u00ed moravskou \u0159ekou pramen\u00ed na ji\u017en\u00edm \u00fapat\u00ed Kralick\u00e9ho Sn\u011b\u017en\u00edku v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":1,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_uag_custom_page_level_css":"","site-sidebar-layout":"default","site-content-layout":"","ast-site-content-layout":"default","site-content-style":"default","site-sidebar-style":"default","ast-global-header-display":"","ast-banner-title-visibility":"","ast-main-header-display":"","ast-hfb-above-header-display":"","ast-hfb-below-header-display":"","ast-hfb-mobile-header-display":"","site-post-title":"","ast-breadcrumbs-content":"","ast-featured-img":"","footer-sml-layout":"","ast-disable-related-posts":"","theme-transparent-header-meta":"","adv-header-id-meta":"","stick-header-meta":"","header-above-stick-meta":"","header-main-stick-meta":"","header-below-stick-meta":"","astra-migrate-meta-layouts":"default","ast-page-background-enabled":"default","ast-page-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-5)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"ast-content-background-meta":{"desktop":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"tablet":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""},"mobile":{"background-color":"var(--ast-global-color-4)","background-image":"","background-repeat":"repeat","background-position":"center center","background-size":"auto","background-attachment":"scroll","background-type":"","background-media":"","overlay-type":"","overlay-color":"","overlay-opacity":"","overlay-gradient":""}},"footnotes":""},"tags":[],"class_list":["post-5","page","type-page","status-publish","hentry"],"uagb_featured_image_src":{"full":false,"thumbnail":false,"medium":false,"medium_large":false,"large":false,"1536x1536":false,"2048x2048":false},"uagb_author_info":{"display_name":"Gabriel","author_link":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/author\/gab\/"},"uagb_comment_info":0,"uagb_excerpt":"Vodn\u00ed cesta dnes \u0158eka Morava , kter\u00e1 je nejv\u011bt\u0161\u00ed moravskou \u0159ekou pramen\u00ed na ji\u017en\u00edm \u00fapat\u00ed Kralick\u00e9ho Sn\u011b\u017en\u00edku v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce [&hellip;]","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5"}],"wp:term":[{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/pmo.webinpage.cz\/batuvkanal\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}