Protipovodňová opatření v povodí řeky Moravy – lokalita Teplice se realizují již od roku 1999 a to jednotlivými projekty a studiemi.
Předmětem těchto studií byly různé varianty ochrany, které se zpracovávaly podle technických specifikací a možností v reálu, vyjádření i připomínek dotčených subjektů a veřejnosti, která obecně výstavbu přehrad a suchých poldrů odmítá a blokuje, zejména s odkazem na ochranu přírody a krajiny s odůvodněním, že protipovodňová ochrana zabezpečí jen opatření blízká přírodě. Výsledkem studií a jednání je nakonec nejvhodnější řešení doporučované zpracovatelem projektu společností Pöyry a. s. – kombinace poldru v lokalitě Teplice a zkapacitnění toku – ohrázování toku. Navrhovaný suchý poldr Teplice má objem záchytné vodní nádrže 35 mil. m3, kterým se řadí do kategorie největší v ČR. S ohledem na velikost záchytného objemu se i území dotčené realizací poldru velmi rozsáhlé – dotýká se katastrů 7 obcí, a s tím souvisí i složité majetkoprávní vypořádání. V rámci všech předpřípravných jednání a jednání nutných k výsledku doporučeného řešení zpracovatelem společností Pöyry a. s. patřilo mezi hlavní úkoly provedení např. průzkumu území za účelem zjištění zvláštních podmínek (chráněná území, chránění živočichové apod.), zajištění geologických poměrů, seznámení jednotlivých zastupitelstev dotčených obcí s navrženým záměrem výstavby poldru a samozřejmě i vlastní seznámení vlastníků pozemků s podmínkami získání pozemků nebo práv k nim dle současné legislativy s cílem výstavby poldru. Majetkoprávní vypořádání není v současné době dořešeno a bez něj nelze podle platné legislativy realizovat žádnou stavbu, a to ani protipovodňové opatření. Jen v zátopě budoucího poldru jsou pozemky 641 vlastníků, z nich však téměř celá polovina (306 vlastníků) vůbec nereagovalo na dopisy, urgence ani výzvy k jednání. Stavební pozemky poldru zahrnuje 437 vlastníků, z toho 25 vlastníků zásadně nesouhlasí s prodejem, 201 vlastníků vůbec nereaguje na urgence a žádosti. Doprovodné lokality postihují 41 vlastníků, z toho 19 také dosud vůbec nereaguje na jednání a výzvy. Majetkoprávní vypořádání je v současné době hlavním problémem v dalším postupu výstavby poldru.
Všechny zpracované studie, průzkumy a projekty za 3 mil. Kč jsou nutné pro další jednání v rámci přípravy stavby poldru. Vlastníci pozemků na veřejných projednáváních zpracovatelům studií a projektů vyčítali, že existuje málo variant, právě veřejnost požadovala další a další propracovávání, ustupování nebo rozšiřování podle vyjádření určité zájmové nebo místní skupiny obyvatelstva. Vzhledem ke složitosti celého projektu v dané lokalitě musí všichni zúčastnění k věci přistupovat velmi odpovědně, jde o stavbu poldru za 2 mld. Kč, která se dotkne 1000 pozemků s velkým množstvím vlastníků a vyvolá demolici 40 staveb (hospodářských budov, rodinných domů a chat). Dodnes je účelnost poldru mnoha subjekty zpochybňována a napadána.
Samotnou realizaci poldru mohou zbrzdit evropsky významné lokality v místě výstavby, problémem a to nejčastějším jsou však již zmiňované nesouhlasy vlastníků pozemků, nepřiměřené požadavky mnoha z nich, nevyřešená dědictví k řadě pozemkům a dokonce neznámý pobyt mnoha majitelů. Výstavbu poldru by mohlo urychlit zajištění vyšších zdrojů na výkupy pozemků. Vyvlastnění je při tak velkém počtu vlastníků, a navíc i při existenci vlastníků s neznámým pobytem, velmi komplikované.
K otázce odpovědnosti na výstavbu protipovodňových opatření musíme konstatovat, že realizace takového opatření je vždy věcí příslušné obce či města. Každý má sám ze zákona vlastní povinnost chránit majetek, stejně jako samotní občané jednotlivých nemovitostí, tak i obce a města. V současné době existuje k podpoře realizace výstavby protipovodňových opatření.
Protipovodňové opatření obce obecně je akcí obce samotné, protože právě obec je povinna zabezpečit náležitou ochranu majetku občanů a obce. Dle metodického pokynu, který byl vydán Ministerstvem zemědělství ČR v realizaci protipovodňových opatření obcí, je právě obec (město) jako navrhovatel příslušné ochrany povinna v rámci své vlastní realizace protipovodňového opatření předložit Povodí Moravy, s. p. všechny dokumenty vedoucí k realizaci ochrany – pravomocné územní rozhodnutí, projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí, doložení práv k pozemkům dotčených stavbou a stanoviska orgánů ochrany přírody a kraje. Až po jejím předložení je uzavírána mezi obcí jako navrhovatelem příslušného protipovodňového opatření, Povodím Moravy, s. p. a Ministerstvem zemědělství trojstranná Smlouva o účasti na programu 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“, kde jsou specifikovány mimo jiné také náklady obce, popř. náklady Povodí Moravy, s. p. a zejména výše podpory – dotace. Na základě této smlouvy se pak Povodí Moravy, s. p. stává investorem akce a zařizuje vlastní realizaci protipovodňového opatření. Dotační prostředky přiděluje Ministerstvo zemědělství ČR v zájmu ochrany konkrétní obce podle uzavřené trojstranné smlouvy.
Nejčastějšími problémy ze strany obcí a měst je zabezpečení financování, k tomu však lze využít shora uvedený dotační program za podpory Mze, ale snad největším problémem je majetkoprávní vypořádání. Až do nedávna navíc nebylo žádným způsobem možné vyvlastnění pozemků. Nyní tato možnost existuje, naráží však zatím na praktické problémy ohledně vyvlastňovacích úřadů. Přesto však vyvlastnění je reálné u malého počtu vlastníků, nikoliv např. u poloviny z nich.